B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Nedašov se rozkládá ve vzdálenosti 33 kilometrů jihovýchodně od krajského města Zlín a 6 kilometrů jihovýchodně od svého ORP města Valašské Klobouky. Dle regionálního turistického členění patří do oblasti Bílé Karpaty - Valašsko. Obec je hraniční obcí se Slovenskem a východní hranice katastru splývá se státní hranicí.

Nedašov leží v průměrné výšce 405 metrů nad mořem. Celková katastrání plocha obce je 1 247 ha, z toho orná půda zabírá pouze osm procent. Asi jedna třetina katastru obce je zalesněná. Velká část ploch obce je vedena jak TTP (trvalý travní porost).

Na území této vesnice, vedené jako obec střední velikosti, má hlášen trvalý pobyt 1351 obyvatel. Obec má vybudované inženýrské sítě, vlastní vodovod a je plynofikovaná. Mezi aktivní složky patří  Sbor dobrovolných hasičů a sportovní TJ Nedašov, také důchodci mají zastoupení ve svém aktivním klubu.

V obci naleznou děti školního věku základní školu vyššího stupně a rodiče malých dětí mohou také využít mateřskou školu. Pro naplnění volného času jsou v obci k dispozici sportovní hřiště a další menš sportoviště. Dále je zde knihovna, kino, kostel a hřbitov. V  Nedašově má ordinaci jeden praktický lékař a jeden zubař. Kromě toho je zde umístěn i domov sociální péče.

---

Geomorfologie

Území náleží, podle geomorfologického členění České republiky, do Západních Karpat - soustavy Vnější-západní Karpaty. V rámci nich pak dále do Slovensko-moravských Karpat a geomorfologického celku Bílé Karpaty, okrsku Chmeľovské hornatiny.

Zájmové území povodí Nedašovky zahrnuje všechny tři (3) okrsky Chmeľovské hornatiny – 1. jihozápadní část kolem Návojského potoka (vč. obce Návojná - jižní soused Neveklova) náleží do Bylnické kotliny, což je podélná, strukturně litograficky podmíněná (inverze reliéfu) sníženina ve směru JZ – SV. 2. severní část spadá do Študlovské hornatiny (jejíž hřeben se táhne jižně od obce Študlov), ploché hornatiny tvořící masivní, hluboce rozčleněný hřbet, také podmíněný strukturně litograficky, a konečně 3. jihovýchodní část, patřící do Vlárské hornatiny, kde flyšové horniny převážně vlárského vývoje bělokarpatské jednotky tvoří  široký masivní hřbet rozčleněný hluboce zařezanými podélnými a příčnými údolími.

Celkový reliéf Bílých Karpat odráží odlišnou odolnost různých flyšových vrstev vůči zvětrávání. Morfologicky výrazněji se uplatňují pouze odolnější pískovce, z nichž jsou vybudovány nejvyšší horské partie.

Nadmořská výška kolísá od nejnižšího bodu, 350 m n. m., až po bod nejvyšší, Průklesy, 835,5 m n. m., který se nachází na jižní hranici Nedašova se sousedním katastrem Brumova-Bylnice.

Typický je zde reliéf výrazných hřbetů a průlomových údolí. Reliéf je hustě rozčleněn zářezy údolních sítí, velmi častý je výskyt sesuvů. Svahové sesuvy mohou být výrazným sekundárním projevem přívalových dešťů na území obce Nedašov a představují pro obec nejvyšší nebezpečí. Nedašov je centrem oblasti Nedašovského Závrší, které tvoří pohraniční obce Valašska - Nedašova Lhota, Nedašov a Návojná - a které protéká potok Nedašovka.

Geomorfologické rozldělení Chmeľovské hornatiny (1. část Študlovská hornatina, 2.část Bylnická kotlina, 3.část Vlárská hornatina

Samotná Chmeľovská hornatina je plochá hornatina o rozloze 132 km2, se střední výškou 508,8 m a středním sklonem 10°. Leží v severovýchodní části Bílých Karpat. Tvoří erozně denudační reliéf širokých synklinálních hřbetů, sníženin a široce zařezaných údolí se zbytky zarovnaných povrchů, průlomovými údolími a četnými sesuvy.

---

Eroze půdy a sesuvy

Velkým problémem zemědělsky využívaných ploch zůstává eroze půdy. Velké bloky půdy spolu s dlouhými svahy umožňují odnos svrchních půdních horizontů. Půdní sedimenty se hromadí ve dnech údolí, kde často způsobují zabahnění a zanášení koryt vodních toků. Pokud se vyskytnou přívalové srážky, proudy vody a bahna páchají značné škody i na budovách a zařízení (infrastruktury) v obci. Tento problém je možno řešit jedině změnou struktury obhospodařování krajiny, úpravou osevních postupů, revitalizací vodních toků, vysazováním vhodných dřevin.

V lesních porostech se eroze půdy projevuje nejvíce na přibližovacích linkách a vývozních nezpevněných cestách. To je možno řešit úpravou cest a dodržováním všech zásad lesního hospodaření. Při extrémních srážkách však ani lesní porosty nemohou v krátkém časovém úseku zadržet velké množství vody, které pak způsobí splach zeminy a povodňovou vlnu na celém toku. Zde je velmi důležitý stav koryta a dostatečný retenční prostor k rozlití vody.

---

Klimatické podmínky

Oblast spadá převážně do klimatické oblasti MT7 – CH7. (Quittova klasifikace – Atlas podnebí Česka, 2007) s průměrnými teplotami vzduchu od -2 až - 4°C (v lednu) do  15 - 17°C (v červenci).

---

Povrchové a podzemní vody

Zájmové území tvoří napájecí oblast pro páteřní tok Brumovku a následně i Vláru. Do řešeného území přitéká pouze Nedašovka (od Nedašovy Lhoty) (která ještě před tím přibírá zleva nejprve Hrušovku a pak i páteřní tok obce Nedašovský potok, a která také zajišťuje odvodnění celého katastru obce. 

V dřívějším období často docházelo vlivem členité struktury krajiny a přívalových dešťů k záplavám právě v místech zástavby a komunikací na horních a středních tocích husté sítě říček a potoků.

---

Biota

Kromě květnatých orchidejových luk v Nedašově dokonce najdeme přírodní rezervaci, Jalovcovou stráň, což je nejzachovalejší a nejrozsáhlejší jalovcová pastvina v Bílých Karpatech s bohatým porostem jalovce obecného. Díky výskytu ohrožených a
zvláště chráněných druhů rostlin je to krajinářsky velmi hodnotné území.